Bezhlasé přadleny ticha halí se rouchem tmy a snění,
jen řeka stříbrem zdobená svou touhu Luně šeptá,
vládkyni klenby s diadémem tisíce jiskřivých očí,
a země čeká, dychtiva příjezdu ohnivého vozu.
Když nový den rodí se nad obzorem z ebenu,
zpěv ptáků zazní do ticha, zvěstovatelů jitra,
a čerstvý vánek načechrá koruny uhranutých stromů.
Tu starý les se probouzí a dává sbohem noci,
sova se z lovu navrací své mládě nakrmit
a svět vydechne v ůžasu ve chvíli rozbřesku.
Vítej nám, pochodni bohů, jež vyšší sféry rozžíháš!
Vítej nám, plameni nebes, jenž hradbu temnot dobýváš!
Vítej nám, polední hvězdo, záštito života hřejivá!
Dar věčnosti slunce, dar věčnosti deště kéž lidský rod velebí.
Když v barvu krve oděný kotouč
je stíhán neúprosným soumrakem,
hranice vzplanou a neklidné duše
tančí za prastarých písní druidů,
zrak upřen k rozkvétající obloze
a nohy srostlé s kořeny země.
The metal’s band revelatory new record crosses genres and styles, effortlessly combining seemingly incompatible subgenres. Bandcamp Album of the Day Apr 26, 2024